Horečky víkendových nocí

8. října 2017 v 15:34 | Ell-e |  Myšlenkový Pochody
Abstrakce víkendové noci

Nezodpovězené otázky ze sobotního rána. A upřímně, je zdravější je v určitém bodě nezodpovídat. Nevědět, co můžeš vyvádět, když v podnapilém stavu pod rouškou světel z projektorů potkáváš nápadníky, jejichž náklonnost tě za střílzliva téměř uráží.

A pak je tu matná vzpomínka, jak v ruce držíš dredy.

(Ale ty nemáš dredy.)


Realismus víkendové noci

Kamarádka se loučí se svobodou. Je až neuvěřitelný, jak moc působí holka s korunkou a závojem na muže jak magnet.
A nakonec i ty holky bez závoje.
Italskej hřebeček, kterýho se snažíš ignorovat, protože přece nejsi naivní.
A taky víš, že nejsi magnet.
Strejka z Vídně, kterýho zazdíš hned. Jsi tu na rozlučce s holkama, to se nerozděluje. Přece.
A zdá se ti to, nebo po tobě ten chlapec, co tu taky slaví rozlučku se svobodu, vyjel? Nezdálo… Tak tohle ne, blbečku, díky. Mladý sympatický tančící právník možná vylepší náladu. Dobře tančí!
Ale my už jdem spát, nevěsta je unavená. Tak dobrou noc.


Abstrakce víkendové noci

Plno otázek z nedělní noci. Které by sis možná ráda zodpověděla. Jen tak pro zajímavost.
Jak se teda jako stane, že jeden večer odmítneš pozvání od sympaťáka z velvyslanectví a jak se stane to, že o pár dní později věnuješ většinu času ze svého večera někomu, kohos sotva poznala a kdo by tě vlastně vůbec neměl zajímat.
Ale baví tě.

A pak máš v puse pachuť cigaret.

(Ale ty nekouříš.)
 

Tak nějak v poločase dva-sedmnáct

27. července 2017 v 18:47 | Ell-e |  ..z Existence
Zdravím náhodné kolemjdoucí i mé stálé stalkery. Zdravím opět poněkud později, než by mi bylo milé, ale k vašemu potěšení (no dobrý, tak spíš k mému potěšení) vás aspoň můžu pozdravit jakožto někdo, kdo si může říkat Master.

Nejlepší, nejkrásnější, nejúžasnější!

12. dubna 2017 v 14:58 | Ell-e |  Myšlenkový Pochody
Začíná mi vadit, jak je to všude samá parádička. Ten život bez chybičky jen na oko. Nevím, jestli jsme s tím schopni vlastně něco dělat v záplavě sociálních sítí a v záplavě příspěvků, ve kterých vidíme, že každý se má líp než my, každý si užívá lepší jídlo než my, každý sí užívá lepší koupel než my, každá dostala hezčí kytici než my. Dost možná, že jsme pod jakýmsi tlakem, aniž bychom si to úplně uvědomovali.

Uch.
 


Ráno vlakem do Paříže a večer zpět

8. března 2017 v 18:50 | Ell-e |  Život na ERASMU
A už je to tady. Moje krásný zakončení, můj poslední výlet v rámci mého pobývání v Rennes. A kam jinam bych jela, než
do města, ve kterým se už skoro ani neztrácím a který bych mohla navštěvovat znova a znova a znova - do Paříže!
Přiznávám, že bych tam snad ani tentokrát nejela, ačkoliv to bylo vlakem něco málo přes dvě hodiny. (Ale pokud se to nebooklo výrazně dopředu, cena mohla být v klídku 80, 90 éček za cestu. Mně se teda podařilo koupit cca týden před tím cesty za 35 a za 31 euro, což tolik nebolelo. Ale kdybych si byla jistá dřív, mohla jsem platit i polovinu.) Neměla jsem asi úplně s kým jet, navíc furt je človek tak trošku nervozní z toho všeho dění, že jo. Nicméně mi napsala moje kamarádka, která tady v ČR bydlí prakticky vedle mě a která je teď na Erasmu v Litvě, že podniká s jedním kamarádem takovej výlet po Evropě a že budou poslední listopadový víkend v Paříži. Tak co bych se nepřidala, že?


Rok, kdy jsem začala brečet kvůli škole

15. února 2017 v 17:56 | Ell-e |  ..z Existence
Zrovna jsem zahlídla, že ke konci roku 2015 jsem napsala článek Rok, kdy jsem začala hopsat. Pro rok 2016 by pak platilo asi to, co vidíte v titulku, tedy, že šlo o rok, kdy se ze mě stala fňukna kvůli škole. Ale něco za něco, byl to rok, kterej mně osobně asi nejvíc obohatil, kdy jsem toho strašně moc zažila a je to rok, za kterej jsem moc ráda. A teda to byl rok, kterej neměl 365 dní, ale snad jen 200.


Sama v Dinanu

3. února 2017 v 14:00 | Ell-e |  Život na ERASMU



.. možná lepší než Sám doma? Těžko říct, každopádně jsem se 11.11. vydala sama samotinká na výlet do historického města Dinan. Většina lidí, která po tom toužila, se tam už stihla dostat dřív, ostatní měli i jiný plány, tak jsem si řekla, že když je to tak malý a je to tak blízko, že si užiju den pouze za přítomnosti mého Já.
A bylo to fajn!






Chceš magický místo? Carnac!

4. ledna 2017 v 21:59 | Ell-e |  Život na ERASMU
Dnes tu mám lehce navazující článek na ten minulý. Jak jsem zmiňovala již v tom předešlém článku, na Quiberon jsme jeli autousem přes Carnac. A tak jsme to odpoledne chtěli vzít zpět jedním busem do Carnacu a pak dalším busem zpět na nádraží v Auray. Nicméně to úplně tak nevyšlo.



Quiberon - kouzelný poloostrov v Bretani

18. prosince 2016 v 18:00 | Ell-e |  Život na ERASMU
Jednu sobotu ke konci října jsem se rozhodla pro vstávačku v pět hodin ráno. A tak jsem potom přirozeně doufala, že to bude stát za to! Ostatně, kdybych se po té páté nebudila sama budíkem, tak by mě stejně vzbudili zatracený španěláci, kteří se vraceli z pařbičky a využili toho, že kuchyně už jsou odemčený a tak se rovnou v kuchyni rozložili, aby se dožrali po partošce, že jo. Ale abych nekřivdila jenom jednomu národu - bylo to takový menší španělsko-francouzský míšení!
Nicméně zpět k mému tématu! Proč jsem tak brzo vstávala? Rozhodla jsem se totiž s pár lidma jet na Quiberon, opravdu malý bretaňský poloostrov. A hned na začátek prozradím, že to za to vstávání opravdu stálo - je to jeden z mých nejlepších zážitků vůbec a nejenom proto, že jsem tenhle výlet spojila s návštěvou Carnacu, který je hned za rohem.

Ranní nádraží v Auray. Už to dalo slibovat, že to bude všechno hezký. :))

Další články


Kam dál